Škola historie

O tom, kdy a jak vznikla v Hnojicích škola, se nedochovaly žádné prameny. Má se ale za to, že to bylo současně se založením fary. Je také ale možné, že vznikla až v druhé polovině 17. století po třicetileté válce, kdy se poprvé setkáváme s hnojickými kantory. Nevíme ale, od kdy má vlastní budovu, protože ve starších dobách se učívalo v obecním domku, pastoušce nebo někde na výminku a kantor býval neškolený člověk, který se ve světě, buďto jako řemeslník na vandru nebo jako voják ve válkách, naučil číst a psát.

Koncem 18. století měla již škola v Hnojicích vlastní budovu, o které jsou zprávy od hnojického učitele Vavřince Bartůňka. Školní budova stála na návsi před farní zahradou, tedy mezi farou a výměnou gruntu č.p. 60. Na témž místě, kde je nyní zahrádka, vystouplá z pořadí domů a náležící ke gruntu č. 60. Bartůněk, který kantořil v Hnojicích od roku 1863, ji popisuje jako "bídnou dřevěnou chatrč, kterou nemá ani nejbídnější chaloupkář."Roku 1805 při velkém ohni shořela i škola.

Pro novou školní budovu bylo vybráno místo v západním zákoutí hřbitova, na kterém se škola nalézá doposud, i když v pozměněné podobě. Škola stála čelem k silnici a před okny měla malou zahrádku. Byla přízemní, z tvrdého materiálu a krytá šindelem. Uvnitř se nalézala dosti veliká třída a dvě malé světničky jako rektorův byt. Vzadu byl dvorek, na němž byl vystavěn chlév s komůrkou, ve které se nalézal i sklep.

Stará školní budova nemohla pojmout 181 dětí přiškolených obcí. Proto se z jara roku 1856 začalo s bouráním budovy a vyučovalo se na gruntě č.p. 56. Novostavba byla za přispění přiškolených obcí (Žerotína, Liboše, Jílkova a Krnova) téhož roku dokončena. Celá budova stála 9.275 zlatých. Obec Hnojice získala peníze na školu rozparcelováním a prodejem hliníku "výmol" za Kukovem na zahrádky. Nová budova měla 3 učebny a 2 světničky pro učitele. Roku 1861 byla vystavěna kolem školního dvorku , který byl dosud otevřený, zeď a na zrušeném hřbitově u kostela založena školní zahrádka.

Roku 1868 byla ze třetí učebny zřízena obecní kancelář a místnost pro záložnu se zvláštním vchodem. Když si však roku 1877 obec postavila obecní dům, byla místnost vrácena škole.

Postupem času docházelo k některým úpravám na budově, hlavně za dob ředitele Františka Runtáka. Ten bojovat na okrese za finance a stavební kapacity na opravu budovy školy. Dařilo se mu to a dokázal za dobu svého působení mnoho: ze dvora byla přistavena část se záchody a umývárnami, do školy byl zaveden vodovod, provedena kanalizace. Ve třídách bylo zavedeno správné osvětlení, vznikla šatna mimo učebny. Byla vyměněna okna v učebnách. Na venkovní omítce bylo provedeno tehdy moderní sgrafito - Jan Amos Komenský. Po šesti letech byla škola změněna k nepoznání. Změnil se i způsob výuky - ředitel Runták promítal žákům filmy, využíval nově zakoupený fotografický přístroj. Dovedl nadchnout žáky také pro hanácké tance. Tradiční Dětský den se v roce 1962 konal na neobvyklém místě - V Hájku. Všechny děti byly v hanáckých krojích a velmi se líbily.

Po odchodu Runtákových do důchodu nastoupila na místo ředitelky Věra Svobodová. I když byla škola změněna, stále bylo ještě co dopracovávat. Prvním úkolem bylo zbourat chlévy na dvoře a spolu s dřívější zahrádkou vytvořit školní hřiště. Na hřišti byly postaveny prolézačky. Na chodbách byla vyměněna okna za dvojitá, do umýváren a učeben byla zavedena teplá voda, ve škole bylo zavedeno ústřední topení. Z lehárny MŠ byla vybudována kotelna a byly postaveny kůlny na palivo. Na budově byla použita tehdy nově zaváděná metoda vysychání mokrého zdiva elektroosmoza, byla provedena i boční izolace základů. Ve škole proběhla výměna elektroinstalace a osvětlení podle nových norem. Po pádu kostelní věže byla poškozena krytina střechy. Místo pálených tašek byla střecha pokryta plechem. Škola byla s pomocí materiálového střediska v Olomouci - Chválkovicích vybavována školními pomůckami - diafilmy, diapozitivy, filmové smyčky, běžně byl používán magnetofon. Některé pomůcky byly zakoupeny z prostředků získaných při Dětských dnech na hřišti. Za přispění místního JZD byl zakoupen po Dětském dnu také klavír. Ten nebyl využíván jen v hodinách hudební výchovy, ale dojížděly sem učitelky a učily děti hře na klavír.

V roce 1979 se stala ředitelkou Anna Mahdalová z Lužic. Ta neměla zájem zachovat školu v obci a za jejího krátkého působení základní škola v Hnojicích 30.června 1980 zanikla. Vybavení základní školy převzala škola v Pňovicích, v budově školy zůstala v přízemí mateřská škola.

Veškeré snahy školu znovu otevřít naráží na nedostatek rodících se dětí (za rok 1999 jich bylo pouze 5).